Účinnost inhibitoru transportéru žlučových kyselin v ileu GSK2330672 na pruritus  u primární bilrní cholangitidy – dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná,  crossover studie fáze 2a

Účinnost indukční a udržovací terapie vedolizumabem u pacientů s ulcerózní kolitidou  bez ohledu na předchozí léčbu anti-TNF

Studie efektu vápníku a vitaminu D v prevenci kolorektálních adenomů

Rozdíl v asociaci s celkovým přežíváním pacientů s kolorektálním karcinomem mezi užíváním Aspirinu a jiných inhibitorů agregace krevních destiček

 

Effect of ileal bile acid transporter inhibitor GSK2330672 on pruritus in primary biliary  cholangitis: a double-blind, randomised, placebo-controlled, crossover, phase 2a study

Hegade VS, Kendrick SF, Dobbins RL et al.

Lancet 2017; 389 (10074): 1114–1123. doi: 10.1016/S0140-6736 (17) 30319-7.

Účinnost inhibitoru transportéru žlučových kyselin v ileu GSK2330672 na pruritus  u primární bilrní cholangitidy – dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná,  crossover studie fáze 2a

Až 70 % pacientů s primární bilrní cholangitidou (PBC) má pruritus, jehož léčba může být svízelná. Cílem této dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované, crossover studie fáze 2a bylo posoudit účinnost a bezpečnost GSK2330672, selektivního inhibitoru lidského transportéru žlučových kyselin v ileu u pacientů s PBC s pruritem. Pacienti byli randomizováni (1: 1) k léčbě GSK2330672 nebo placebem 2× denně po dobu dvou následujících 14denních období v crossover sekvenci, následované 14denní jednoduše zaslepenou pokračovací fází placebem. Primárním cílem byla bezpečnost a tolerance GSK2330672. Mezi sekundární cíle patřily změny v pruritu a sérové hladině žlučových kyselin. Do studie bylo zahrnuto 22 pacientů, 11 bylo léčeno GSK2330672 a poté placebem, 11 pacientů nejdříve placebem a potom GSK2330672. Dvoutýdenní léčba GSK2330672 byla bezpečná, bez vážných nežádoucích příhod. Nejčastějším vedlejším účinkem GSK2330672 byl průjem (7× u GSK2330672, 1× u placeba) a bolesti hlavy (7× u placeba, 6× u GSK2330672). Po léčbě GSK2330672 došlo k poklesu pruritu v různých skórovacích systémech o 57, 31 a 35 %, což bylo významně více než u placeba. Po léčbě GSK2330672 došlo k poklesu sérové hladiny žlučových kyselin o 50 % (p < 0,0001). U pacientů s PBC a pruritem byla 14denní léčba inhibitorem transportéru žlučových kyselin v ileu GSK2330672 dobře tolerována bez vážných nežádoucích příhod s účinností na zmírnění pruritu. Nejčastějším nežádoucím účinkem byl průjem, který by mohl limitovat jeho dlouhodobé užívání.

 

 Efficacy of vedolizumab induction and maintenance therapy in patients with ulcerative  colitis, regardless of prior exposure to tumor necrosis factor antagonists

Feagan BG, Rubin DT, Danese S et al.

Clin Gastroenterol Hepatol 2017; 15 (2): 229–239. doi: 10.1016/j.cgh.2016.08.044.

 Účinnost indukční a udržovací terapie vedolizumabem u pacientů s ulcerózní kolitidou  bez ohledu na předchozí léčbu anti-TNF

Bezpečnost a efektivita vedolizumabu u pacientů s idiopatickými střevními záněty byla prokázána ve studch GEMINI 1 a 2. Mezinárodní skupina v čele s Brianem Feaganem pokračovala v hodnocení studie GEMINI 1 post hoc analýzou zaměřenou na výsledky léčby vedolizumabem u skupiny pacientů se středně těžkou až těžkou ulcerózní koltidou, kteří byli rozděleni do dvou kohort z hlediska přítomnosti předchozího selhání léčby TNF antagonisty. Celkem bylo hodnoceno 464 pacientů bez předchozí zkušenosti s anti-TNF, z nichž 76 bylo podáváno placebo a 388 vedolizumab. Ve skupině selhané na anti-TNF bylo zařazeno 367 pacientů, z toho 63 s placebem a 304 léčených vedolizumabem. Za selhání léčby antagonisty TNF byla považována nedostatečná odpověď na léčbu, ztráta odpovědi nebo intolerance přípravku. V obou skupinách dosáhl vedolizumab signifikantně vyšší míry odpovědi a remise oproti placebu v týdnu 6. Ve skupině anti-TNF naivních pacientů odpovědělo na vedolizumab 53,1 % pacientů oproti 26,3 % s placebem (absolutní rozdíl 26,4 %; 95% CI 12,4–40,4; RR 2,0; 95% CI 1,3–3,0). U pacientů selhaných na anti-TNF byla míra odpovědi 39,0, resp. 20,6 % (absolutní rozdíl 18,1 %; 95% CI 2,8–33,5; RR 1,9; 95% CI 1,1–3,2). V udržovací fázi dosáhlo remise po 52 týdnech 46,9 % anti-TNF naivních pacientů na vedolizumabu a 19,0 % na placebu (absolutní rozdíl 28,0 %; 95% CI 14,9–41,1; RR 2,5; 95% CI 1,5–4,0). Ve skupině pacientů po neúspěšné léčbě anti-TNF byla míra remise 36,1, resp. 5,3 % (absolutní rozdíl 29,5 %; 95% CI 12,8–46,1; RR 6,6; 95% CI 1,7–26,5). Z hlediska bezpečnosti přípravku a imunogenicity nebyly mezi skupinami pozorovány významné rozdíly. Léčba vedolizumabem je tedy účinná u obou skupin pacientů, numericky však odpověď v porovnání s placebem byla v indukční fázi větší u anti-TNF naivních pacientů. Rozdíly v míře remise mezi vedolizumabem a placebem po 1 roce byly porovnatelné u obou skupin, avšak podíl pacientů v remisi ve skupině selhané na anti-TNF léčbě byl oproti naivní skupině menší jak u pacientů s vedolizumabem, tak u pacientů s placebem. Selhání anti-TNF terapie je tedy z hlediska další léčby nutno vnímat jako negativní prognostický faktor a je v takovém případě ke zvážení optimalizace indukční terapie vedolizumabem kombinací s kortikosteroidy, a to i vzhledem k pomalému nástupu účinku antiintegrinové terapie.

 

A trial of calcium and vitamin D for the prevention of colorectal adenomas

Baron JA, Barry EL, Mott LA et al.

N Engl J Med 2015; 373 (16): 1519–1530. doi: 10.1056/NEJMoa1500409.

Studie efektu vápníku a vitaminu D v prevenci kolorektálních adenomů

 Pravidelný příjem vitaminu D a vápníku je dle epidemiologických stud účinnou prevencí kolorektální neoplazie. Skupina amerických autorů zkoumala efekt chemoprofylaxe vitaminem D a vápníkem na výskyt recidivy kolorektálního adenomu po jeho endoskopickém odstranění. Jednalo se o randomizovanou, prospektivní, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii, které se účastnili pacienti s recentně diagnostikovaným a endoskopicky resekovaným adenomem jakéhokoli typu. Do studie bylo zahrnuto 2 259 jedinců, kteří byli randomizováni do skupin užívajících denně vitamin D a vápník, pouze vitamin D, pouze vápník anebo placebo. Denní dávka vitaminu D činila 1 000 IU a vápníku 1 200mg. Dispenzární koloskopie byla provedena v rozmezí 3–5 let, podle nálezu při indexové koloskopii. Celkem 43 % účastníků studie mělo diagnostikovaný adenom při dispenzární koloskopii. Výsledek studie byl překvapivý. Nebyl prokázán rozdíl ve výskytu adenomů mezi jednotlivými skupinami. Jinými slovy, denní užívání vitaminu D (1 000 IU) a/nebo vápníku (1 200mg) nevedlo k redukci výskytu adenomů během 3–5letého sledování.

 

The difference in association between aspirin use and other thrombocyte  aggregation inhibitors and survival in patients with colorectal cancer

Frouws MA, Rademaker E, Bastiaannet E et al.

Eur J Cancer 2017; 77: 24–30. doi: 10.1016/j.ejca.2017.02.025.

Rozdíl v asociaci s celkovým přežíváním pacientů s kolorektálním karcinomem mezi užíváním Aspirinu a jiných inhibitorů agregace krevních destiček

Některé studie naznačují, že pravidelné užívání Aspirinu u pacientů s kolorektálním karcinomem (CRC – colorectal cancer) zlepšuje jejich celkové přežívání, resp. snižuje mortalitu. Tento efekt není zcela vysvětlen, ale předpokládá se, že velkou roli hraje inhibice agregace krevních destiček. Skupina autorů z Nizozemska provedla observační studii, ve které sledovala pacienty s CRC a jejich celkové přežívání v závislosti na typu antiagregačního preparátu (Aspirin vs. jiná antiagregancia vs. kombinace Aspirinu a jiného antiagregancia). V této retrospektivní studii bylo identifikováno 9 196 pacientů s CRC, z toho 1 766 pacientů užívalo nějaký typ antiagregancia po stanovení diagnózy. Nejčastějším antiagregačním preparátem byl mimo Aspirinu klopidogrel a dipyridamol. Pomocí regresivní analýzy bylo zjištěno, že užívání Aspirinu je spojeno se signifikantně vyšším celkovým přežíváním pacientů v porovnání s jinými antiagregačními preparáty. Dokonce ani jedinci užívající kombinaci Aspirinu a jiného antiagregačního preparátu neměli signifikantně lepší přežívání v porovnání se samotným užíváním Aspirinu. Autoři poukazují na to, že jiné antiagregační látky (např. klopidogrel) nemají takový efekt na snížení mortality CRC, jaký je pozorován u Aspirinu. To je v rozporu s teor inhibice agregace krevních destiček jako hlavního faktoru redukce mortality u pacientů s CRC.