Souhrn

Východiska: Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je rostlina, jejíž použití v medicíně má dlouholetou tradici, zejména v léčbě jaterních nemocí, kde se používá v rámci medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine – EBM) i dnes. Její hlavní účinnou složkou je komplex flavonolignanů, známý jako silymarin. Silymarin se klinicky používá jako hepatoprotektivum, ale jeho potenciální účinky v léčbě onkologických onemocnění se v současné době dostávají do centra pozornosti.

Přibližně u 75 % pacientek s karcinomem prsu lze prokázat expresi estrogenového receptoru (ER) [1]. Exprese hormonálních receptorů určuje nejen biologické vlastnosti nádoru, ale slouží i jako významný prediktor odpovědi na hormonální léčbu. Nezanedbatelná část pacientek je však k hormonální terapii rezistentní de novo nebo se u nich rezistence rozvine sekundárně v průběhu léčby.

Základem terapie pokročilého karcinomu prostaty je chirurgická či farmakologická androgenní deprivace, u většiny nemocných však tato léčba časem selhává. Jako kastračně rezistentní karcinom prostaty (castration-resistant prostate cancer – CRPC) je označováno onemocnění, u kterého navzdory kastračním hladinám testosteronu dochází k progresi charakterizované rostoucí hladinou prostatického specifického antigenu (PSA), výskytem či zhoršením klinické symptomatologie nebo zachycením nových lézí při radiografickém restagingu. Progrese CRPC může být nicméně i nadále spojena se stimulací androgenních receptorů (AR).

Souhrn

Monoklonální protilátky jsou standardní součástí léčby celé řady onkologických onemocnění, u mnohočetného myelomu byly však po dlouhou dobu neúspěšné. Daratumumab v monoterapii byl schválen v roce 2015 americkou FDA na základě bezprecedentních výsledků u značně předléčené skupiny pacientů, a stal se tak novou nadějí pro tyto nemocné. Následně byl v roce 2016 schválen i v kombinaci s lenalidomidem a dexametazonem nebo s bortezomibem a dexametazonem v prvním relapsu onemocnění.

Maligní melanom patří k nejzávažnějším kožním nádorům. Incidence v České republice během posledních 30 let rychle roste [1]. Prognóza pacientů s pokročilým onemocněním byla před zavedením moderní léčby velmi špatná, s mediánem celkového přežití (overall survival – OS) mezi 6 a 9 měsíci [2]. K průlomu dochází až v posledních pěti letech, a to díky novým lékům, kterými jsme schopni cíleněji zasahovat do patologicky aktivovaných nitrobuněčných signálních drah a pozitivně stimulovat protinádorovou imunitu. Mezníkem v oblasti současné imunoterapie bylo objevení regulačních receptorů na T lymfocytech a buňkách imunitního systému (tzv. imunitní checkpointy). 

Dne 4. září 2014 schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) lék pembrolizumab (Keytruda^®) k léčbě pacientů s neresekabilním či metastatickým melanomem, kteří dlouhodobě neodpovídají na jinou léčbu. Schválení bylo založeno na výsledcích studie KEYNOTE-001. Pembrolizumab byl prvním schváleným lékem, který blokuje PD-1 (programmed cell death-1), čímž omezuje napadání imunitního systému nádorovými buňkami maligního melanomu. Dne 18. prosince 2015 FDA rozšířila schválení i na iniciální léčbu pacientů s neresekabilním nebo metastatickým melanomem.